Jedenáctý den byl ve znamení volna a přejezdu pod Čerchov. Ráno jsme se v klidu nasnídali, sbalili a odjeli jsme do Karlových Varů. Auto jsme nechali blízko vřídelní kolonády, hlavně díky hodnému hlídači podzemního parkoviště, který nechal stát bydlíka před garážemi. U Vřídla jsme si koupili džbánky, a běželi ochutnávat. Od nejteplejšího pramene až po studenější. Po té jsme jeli lanovkou od hotelu Pupp na její mezistanici – Jelení skok. Jen jsme ale došli na Vyhlídku Petra Velikého, přišla velké bouřka. Jednu dobu to i vypadalo, že blesk do něčeho uhodil. Kvůli bouřce jsme tedy na vyhlídce byly jen chvíli, a po té už utíkali kolem sochy kamzíka dolů. Dole proběhl rychlý nákup lázeňských oplatků, a protože se nám nechtěli šlapat schody od kolonády nahoru, svezli jsme se nejstarší karlovarskou lanovou dráhou od Divadelního Náměstí k Hotelu Imperial. Dolní stanice na náměstí vypadala jako vstup do metra, zaplatili jsme symbolických 18 korun a už jsme jeli pod zemí nahorů k Hotelu Imeprial,od kterého to bylo k naším autům co by kamenem dohodil. Jen jsme sedli do auta, vyjeli z garáže a opustili Karlovy Vary, začalo lít jako z konve, že ani řidičům stěrače nestíhali. Měli jsme v plánu navštívit zámek v Bečově nad Teplou ale nepříznivé počasí nám to neumožnilo, a tak jsme uháněli do kraje Chodska!